Základní pravidlo všeho bydlíkobytí:
„S obytným autem se nezávodí, ani nehoní čas. S tím se jezdí na pohodu a klid, s předstihem a na tzv. kochání se. Vždyť jste přece na dovolené, postel Vám neuteče a zastavit na přespání a odpočinek se dá téměř kdekoliv. Až tam dojedeme, tak tam budeme….“
Jízda obytným automobilem má svá specifika, pravidla i úskalí, která není radno podcenit. Tam, kam si běžně zajedete se svým osobákem, se v případě řízení obytného vozu razantně mění situace. Najednou zjišťujete, že pro Vás není dostatečná šířka k průjezdu (a to zpětná zrcátka ještě rozšiřují danou šíři), na výšku se nevejdete už vůbec (no jen zkuste zajet do garáží nákupního centra 🙁 nebo garáží) a s délkou obytňáku se také nenasoukáte na běžné parkovací místo po osobáku.
Je velmi vhodné se s danými mírami vozidla jako řidič seznámit před samotnou jízdou a také je ověřenou praxí vysvětlit tyto záludnosti spolujezdci a seznámit jej s okolnostmi. Věřte, že dvoje oči vidí víc a přehlédnout avizovanou výšku průjezdu, mostu, podjezdu a všech nástrah, co na vás po cestě číhají, je dílem okamžiku. Obzvlášť pokud se pohybujete v místech, která neznáte, už se trochu projeví únava z cesty, do toho hledáte vhodnou trasu, sledujete provoz, auta, křižovatky, chodce, cyklisty…… Brrr!!! Prostě čím víc očí sleduje a ví hlavně co sledovat, tím pohodlněji a lépe se cestuje.
V tomto článku se budeme věnovat rozměrům obytného vozidla a jejich vlivu na jízdu.
Výška obytného automobilu
S výškou vozidla dosahující na 3 m je jízda pro neznalého docela adrenalinový zážitek, protože hned při prvních snížených průjezdech mostů a podjezdů budete mít pocit, že se tam prostě nevejdete a nebo něco poničíte na střeše obytňáku. Jasné na první pohled, sledujeme přece dopravní značku, která jasně říká před tím mostkem, že je tam 3,1 m. Při naší výšce 3 m nám tak ještě 10 cm zbývá…. Ale, je to opravdu tak? Co když se ve výpočtech měření odborníci spletli? Co když si mezi tím něco víc sedlo, prověsilo se, něco doplnili a už to nedali na původní dopravní značku? Nebo mohli i opravit asfalt na vozovce a trochu ji oproti původnímu měření přizvednout! Je mnoho otázek co vás v souvislosti s řízením obytného auta napadne a jen těžko budete hledat odpovědi.
Jedno je ale naprosto jasné. Vy jste řidič, Vy řídíte, Vy ve finále nesete zodpovědnost! Proto, pokud se Vám nebude cokoliv zdát, raději hodně zpomalte, klidně i zastavte a s pomocí druhé poučené osoby jeďte na jistotu a to ve všech směrech. Navíc ne všude jsou značky s vyznačenou výškou a i jen pouhé větve od vzrostlých stromů podél cesty mohou být pohromou pro solární panel, střešní i boční okna.
Jedna ze záludností při podjezdu na „těsno“ je v tom, že pokud jedete po rovině, mělo by být zmiňovaných 3,1 m dostačujících. Pokud ovšem pod takový podjezd bude bezprostředně v malé vzdálenosti sjezd a za ním třeba zase výjezd v nějakém sklonu, výška vozidla se vám bude měnit. Nad nápravami budete mít dané 3 m, ale nad středem vozidla, případně nad zádí nástavby se výška bude podstatně měnit dle úhlu nájezdu a vzdáleností mezi nápravami.
Šířka obytného auta
Obytný automobil má svou šířku, kterou si musíte hlídat, a pokud je zapotřebí ještě zatáčet, nebo projíždět úzkými místy s částečnými zatáčkami, je nutno tuto průjezdnou šíři mít ještě větší. Při své šířce umocněné délkou se vám obytné auto do zatáčky, či najetí třeba do podjezdu mostku neohne ani náhodou 🙂 Uvědomte si třeba takovou banální situaci, u nás zcela běžnou, kdy např. na dálnici v dopravním omezení a především zúžení do dvou jízdních pruhů, je levý jízdní pruh povětšinou osazen dopravní značkou omezující jízdu vozidel nad 2,1 m nebo 2,2 m. V dnešní době by již ani většina osobáků a především SUV nebo osobních dodávek neměla v tomto levém omezeném jízdním pruhu projíždět, protože danou míru přesahuje (uvědomte si, že se do tohoto rozměru počítají i vnější zpětná zrcátka!). Ruku na srdce, kolik řidičů se u nás zařadí do pravého jízdního pruhu mezi pomalu jedoucí nákladní auta typu TIR s vidinou několikakilometrové jízdy hezky v závěsu. To v zahraničí už je procento řidičů dodržující omezení vyšší, protože hrozící následná policejní kontrola s vidinou tučné pokuty je podstatně pádnější argument. Navíc cizí příslušníci policie se s Vámi moc dlouho vybavovat nebudou, obzvlášť pokud jste v jejich očích spáchali přestupek, který je vhodné řádně finančně ocenit.
Délka obytného auta
A jsme u délky obytňáku. Krásných 7 metrů, bez zadního nosiče kol. S případným nosičem ještě o kousek delší. Na jízdu rovně asi žádný problém, to jede skoro samo. Pokud již ovšem potřebujete zatáčet, začnou se dít věci jinak než ve Vašem osobním autě. Za prvé – přední a zadní náprava jsou dále od sebe, máte tak větší poloměr zatáčení. K projetí zatáčky, nebo křižovatky s odbočením vlevo či vpravo je třeba si již trochu více nadjet, abyste zadními koly nenarazili na obrubník či nezajeli do příkopu (zničená pneu někdy i s ráfkem je dílem okamžiku), případně nesedřeli a nezničili celý bok nástavby obytného vozidla o nějaký sloup, zeď, plot, dům.
Za druhé – ještě jedna podstatná zvláštnost je spojená s délkou auta, a to převis nástavby za zadní nápravou. Čím delší je, tím horší pro manévrovatelnost a zatáčení. Tato zadní část při zatočení tzv. nadbíhá! Pokud tedy točíte a jedete autem doleva, zadní pravý roh vám vyjíždí abnormálně vpravo. Když jedete autem do pravé zatáčky, tak zase naopak, levý roh vyjíždí na levou stranu. A platí, že čím více zatáčíte, tím více zadní část vybočuje!! Je to vlastně taková „houpačka“ na ležato a zadní náprava je ten bod, přes který se vše houpe.
Průjezdnost obytného auta
Za třetí – taková menší záludnost související s druhým bodem, kterým je délka obytného auta, a tou je jeho průjezdnost terénem. Chcete-li sklon, nájezdový úhel vozovky, terénu, nerovnosti, které lze zdárně přejet a nezůstat na nich viset za zadní část obytňáku či nesedřít nebo neutrhnout něco z podvozku, případně celý nárazník. Upozorňuji, že zde nepíši o volném terénu jako takovém, jelikož obytné automobily nejsou stavěny pro jízdu v tomto prostředí. Přední náhon a podstatná část váhy auta pro změnu nad zadní nápravou a spíš ještě více vzadu, Vám moc možností jízdy mimo zpevněný terén nedává. Nejedná-li se tedy o speciály za tímto účelem upravené nebo přímo postavené, což není náš případ. Opět platí, čím větší délka vozidla a převis obytné nástavby za zadní nápravou, tím horší průjezdnost. To platí jak pro ďolík, tak případný hrb. Speciálně tato místa najdete na sjezdech a nájezdech ze silnice, na místa ležící mimo (polní cesty, parkoviště u cesty za krajnicí, křížení se menších cest ve svahu, apod.), ale i na opravovaných úsecích některých cest, kde odborníci při opravě pod tímto místem využijí např. obdobu vojenského ženijního mostu k překlenutí tohoto úseku s nájezdem ve větším úhlu sklonu než je běžně zdrávo (např. nedávné opravy mostu u Pasohlávek přes vodní nádrž Nové Mlýny na silnici č. 52, nebo oprava mostu u Lotouše na silnici č. 7, aj.). Některá místa jsou z takových důvodů pro obytný automobil zcela neprůjezdná a musíte zvolit alternativu v podobě vycouvání s následným vyhledáním náhradní trasy k objetí.
Ale obzvláště pozor! Velkým kamenem úrazu a komplikací na dovolené může být i pouhé najetí/vyjetí obytným automobilem u lodního trajektu!! Stačí i jen pouhý rozdíl v přílivu a odlivu moře a sklon nájezdové rampy u té samé lodi bude s odstupem času zcela jiný.
Předjíždění s obytným vozem
A teď všechny výše popsané body dohromady… Výška, šířka, délka ale i váha vozu mají podstatný vliv na jízdní vlastnosti během samotné jízdy. Pozor obzvláště při předjíždění ve vyšší rychlosti, při nedostatečném odstupu mezi vozidly a obzvláště velkých aut (náklaďáků, TIR, jiných bydlíků). Při nájezdu na úroveň zádě předjížděného auta Vás jím rozrážený vzduch bude mít tendenci odtlačovat od něj (tedy obytňák předkem nečekaně začne uhýbat vlevo jakoby do středových svodidel). Během souběžné jízdy se bude chovat obdobně, skoro rozvlněně. Ale jak se dostanete před předjížděný vůz přední půlkou obytného vozidla, najednou zjistíte, že vám obytňák má tendenci uhýbat samovolně teď pro změnu vpravo. Tedy těsně až nebezpečně před předjížděné vozidlo. To je stále následkem rozráženého vzduchu od předjížděného auta, ale teď Vám jím tvořená vzduchová kapsa tlačí už jen na levou zadní stranu nástavby obytňáku, proto ten divný pohyb.
Doporučuji, jezděte pomaleji s dostatečným odstupem a hlavně opatrně. Rozhoupat Váš obytný vůz za jízdy dovede i obyčejný osobák, který Vás mine rychle na dálnici „na těsno“, o SUV nebo dodávkách ani psát nemusím, tam je to skoro stále (rychle se je naučíte poznávat ve zpětném levém zrcátku 😉 ).
Samozřejmě vítr v jakékoliv podobě a z jakéhokoliv směru není dobrým kamarádem pro cestování, obzvlášť pozor při výjezdech z chráněných míst do volného prostoru, apod.
Závěrem
Tak co? Dost řidičské alchymie s matematikou a fyzikou dohromady, že? A to si představte, že budete „jen“ řídit obytný automobil, se kterým si chcete užít tu vysněnou, krásnou a nerušenou dovolenou. Nebojte, nemusíte se vůbec bát, zeptejte se nás na to, co je Vám nejasné a My Vám situaci vysvětlíme přímo při přebírání vozidla a ukážeme na místě. Uvidíte, že lze jednotlivé situace pochopit daleko líp, než když jsou popsány v textu.
V každém případě Vám přejeme šťastnou cestu a mnoho pohodových kilometrů.
0 komentářů